Historie háčkování

Háčkování patří mezi velmi staré textilní techniky. Literatura uvádí, že původní vzorky háčkovaných prací byly nalezeny jak v Evropě, tak v Asii, Severní a Jižní Americe či v Africe.

Po staletí se háčkovalo především z hrubších materiálů, dokládají to trojrozměrné háčkované figuríny ze staré Číny, turecké klobouky nebo skotské pastýřské pláštěnky.

 

V klášterech pozdně renesanční Itálie se rodí háčkovaná krajka a rozšiřuje se nejprve do Španělska a Irska. Háčkování z jemných přízí se na oděvech a v domácnosti začíná uplatňovat až začátkem 19. století. Tehdy se také objevují první písemné návody pro háčkování. Irská krajka je mj. spojena se jménem francouzské emigrantky Éléonore Riego de la Branchardière, která v polovině 19. století vydala první knihu vzorů pro háčkování.

 

V poslední čtvrtině 19. století se začíná rozvíjet strojově háčkovaná krajka.